Voda neteče od osmi večer. Co se děje v Medellínu

Od 31. srpna neteče v části Medellínu v noci voda. Ne kvůli poruše a ne kvůli opravě potrubí: prostě jí není dost. Opatření se týká 109 235 odběrných míst, tedy zhruba tří set tisíc lidí a sedmi procent zákazníků městského vodovodu.

Bydlím v Conquistadores na druhé straně údolí a mě se to zatím netýká. Přesně to je na tom to nepříjemné. Město, ve kterém jeden člověk ví o omezení jenom z novin a druhý si každý večer nabírá vodu do kanystrů, je pořád jedno město.

Tenhle text je o tom, co přesně platí, proč to padlo zrovna na tyhle čtvrti, jak s tím souvisí horko, které tady v květnu přepsalo rekordy, a co z toho plyne pro člověka, který se sem chystá. Čísla jsou z rešerše k 10. září 2026 a u každého je řečeno, ke kterému dni platí. Za měsíc můžou být jiná.

Co platí a kde

Racionování začalo v pondělí 31. srpna. Jede obden ve dvou schématech, která se střídají: první začalo v pondělí, druhé v úterý. Zpočátku se vypínalo od šesti večer do pěti ráno, tedy jedenáct hodin. Od 8. září je odstávka kratší, osm hodin mezi osmou večer a čtvrtou ráno.

Vypíná se v deseti okruzích v šesti komunách:

• Popular, comuna 1
• Manrique, comuna 3
• Aranjuez, comuna 4
• Villa Hermosa, comuna 8
• Buenos Aires, comuna 9
• La Candelaria, comuna 10

Dvě z nich znám zblízka a mám o nich na webu vlastní stránky: Villa Hermosu a centrum. Ani jedno není turistická kulisa, obojí je místo, kde lidi normálně bydlí.

Během odstávky jezdí šest tras s cisternami, čtyři klasické a dvě upravené s barely, mezi půl sedmou a půl desátou večer. Jsou pro sektory, které mají přednost, ne pro každého, kdo si vzpomene.

EPM řekla rovnou, že rozpis se bude měnit podle toho, jak bude pršet a kolik se bude spotřebovávat. Okruhy můžou přibýt, hodiny se posunout, nebo to může skončit. Starosta Federico Gutiérrez 7. září dodal, že omezení se může rozšířit i na další části města a na metropolitní oblast, pokud se spotřeba trvale nesrazí.

Cíl spotřeby, který město vyhlásilo: 92 litrů na osobu a den v kritických zónách, 70 litrů ve zbytku města.

Proč to padlo zrovna na svahy

Vypadá to jako mapa chudoby a částečně to tak dopadá, ale rozhodla technika.

Tahle část Medellínu visí na nádrži Piedras Blancas nad Santa Elenou. Je to nejmenší nádrž v celém systému EPM, tedy ta s nejmenší zásobou, a leží vysoko nad městem, takže z ní teče voda do horních čtvrtí samospádem. Když v ní ubývá, ubývá to nejdřív těm nejvýš.

Santiago Wilches, manažer vodovodu a kanalizace v EPM, to shrnul stručně: Piedras Blancas má nejmenší objem a chybí jí 120 litrů za sekundu. To je deset milionů litrů denně, tedy zhruba pět olympijských bazénů, které se každý den nedostanou tam, kam mají.

Proč se to nepřelije odjinud? Systém propojený je a nádrže La Fe a Río Grande vodu mají. Trvalá výpomoc by ale podle EPM zvýšila riziko výpadku v jiných částech údolí. Přeložené do řeči, které rozumím z práce: záloha se dá čerpat na týden, ne na čtvrt roku.

A pak je tu spotřeba. Mezi 18. a 24. srpnem spotřebovalo město o 48 milionů litrů víc než týden předtím. To není horko samo o sobě, to je horko plus lidi, kteří se v něm dvakrát denně sprchují.

Horko, které přepsalo rekordy

V posledních květnových dnech naměřil Ideam ve Valle de Aburrá teploty, jaké tady nikdy neměřil:

• stanice na letišti Olaya Herrera 33,8 stupně, dosavadní rekord 33,6 z roku 2019
• stanice Tulio Ospina v Bellu 34,8 stupně, dosavadní rekord 34,2 z roku 2015
• stanice La Aldea v Medellíně 30,4 stupně, dosavadní rekord 29,8 z roku 2020

Rozdíly vypadají malé. Jenže rekord na klimatologické stanici se neláme o desetiny často a tady padly tři naráz.

Zajímavější je, proč. DAGRD, tedy městský úřad pro řízení rizik, spolu se SIATA a Ideamem řekl něco, co by člověk nečekal: za tímhle konkrétním horkem nestojí El Niño. Stojí za ním tvar údolí a shoda atmosférických podmínek.

Valle de Aburrá je úzká mísa obklopená horami. Přes den propouští čisté nebe víc slunečního záření, které se ukládá do asfaltu a betonu. A večer se nad údolím zatáhne, jenže mraky nad rozpáleným městem fungují jako peřina: nepustí teplo nahoru. Julián Sepúlveda ze SIATA k tomu doplnil čísla o nocích, které byly zhruba o dva stupně nad normálem a šplhaly ke třicítce.

Tohle je ta část, kterou v brožuře o městě věčného jara nenajdete. Věčné jaro znamenalo, že se tady nestaví s klimatizací. Většina bytů ji nemá a většina domů ji nemá kam dát.

El Niño teprve přijde

To podstatné: co se dělo v květnu a co se děje teď, není vrchol. Vrchol se čeká na přelomu roku.

Vláda vydala 15. května výstrahu, ve které Ideam počítal s pravděpodobností 82 procent pro čtvrtletí květen až červenec a 96 procent do konce roku, v síle mezi silným a velmi silným. Novější odhady mluví o 81 procentech, že El Niño dosáhne kategorie velmi silné mezi říjnem a prosincem, a o více než 97 procentech, že jeho dopady vydrží do března 2027.

Ředitelka Ideamu Ghisliane Echeverry upozornila, že srážky klesají souvisle od března. Carlos Carrillo z úřadu pro řízení katastrof řekl, že opatření se mají přijímat hned, ne až sucho přijde. V květnu to znělo jako úřední fráze. V září to zní jinak.

Elektřina je druhá polovina té samé úlohy

V Kolumbii se elektřina vyrábí převážně ve vodních elektrárnách. Málo vody proto neznamená jen málo pití, ale i málo proudu, a obojí se sčítá ve stejných nádržích.

XM, tedy národní energetický dispečink, varovala už v červenci, že na přelomu let 2026 a 2027 může poptávka překročit možnosti výroby. Čísla, ze kterých to plyne:

• spotřeba v červnu 2026 vzrostla meziročně o 5,75 procenta na 261,86 GWh denně, což je nejvíc v novodobé historii země
• odhadovaný roční schodek energie 3 906 GWh
• na rok 2026 bylo plánováno 4 475 MW nového výkonu, k 2. červenci reálně běželo 331 MW
• mezi 1. lednem a 19. srpnem vydal dispečink 304 pokynů k odpojení zátěže, tedy k tichému, technickému racionování
• hladina nádrží soustavy se v létě pohybovala kolem 79 procent, zatímco doporučená hodnota pro vstup do sucha je nad 80 procent
• při velmi silném El Niñu projektuje XM pokles agregované hladiny až na 19,3 procenta v prosinci, což by byla nejnižší hodnota v historii soustavy

Pro srovnání: dosud nejhorší zima 2024 a 2025 skončila na sedmadvaceti procentech.

K tomu se přidala smůla s údržbou. Guavio, největší vodní elektrárna v zemi, bude od září do prosince pracovat na náhonu a poběží takzvaně po vodě, tedy jen s tím, co přiteče, bez možnosti sáhnout do zásoby. Chivor si vyžádal údržbu od října 2026 do června 2027. Obě zásobují východ země, takže riziko omezení se soustředí do Bogoty, Cundinamarcy, Mety a Guaviare. Druhá ohrožená oblast je Karibik.

EPM zvedla riziko racionování elektřiny na oranžový stupeň už v červenci. Manažer John Maya to tehdy řekl bez obalu: sotva fenomén začíná a spotřeba už je přes čáru, což může dřív než později skončit omezováním. Nádrže EPM byly v tu chvíli na 84,2 procenta, celostátní průměr na 78,8.

Datum, které si hlídám, je 1. prosinec. Pokud nádrže nebudou nad osmdesáti procenty, vstoupí země do nejsilnější fáze sucha bez rezervy.

Není to jen Medellín

Zprávy píšou o Medellíně, protože je to druhé největší město. Hůř jsou na tom menší obce.

V Santanderu má jedenáct obcí racionování vody kvůli klesajícím průtokům. Nejhůř je na tom Málaga, kde odstávky sahají k sedmi hodinám přes noc a časné ráno. Capitanejo a Oiba vyhlásily veřejnou pohromu. Přehrada Topocoro klesla o osm metrů pod běžnou kótu a k obcím jezdí cisterny.

Na tom seznamu jsou i dvě jména, která mám na svém bucket listu: Barichara, tedy to pískovcové městečko, kterému se říká nejhezčí v zemi, a Guadalupe, odkud se chodí k Las Gachas. Tohle je ta část rešerše, kvůli které jsem přeházel pořadí vlastních plánů.

V Cundinamarce hlásí potíže Villeta, Puerto Salgar, Guaduas, Vianí, Beltrán, Chaguaní, Anapoima, Apulo, El Colegio, La Mesa a Viotá, některé s omezením dva až tři dny v týdnu. Samotná Bogotá zatím říká, že její soustava vydrží nejméně půl roku, což po racionování v roce 2024 zní skoro nečekaně.

Pohled bezpečáka, protože ho mám

Tohle není v žádné tiskové zprávě a je to z mojí branže, takže to sem patří.

Voda ve vědrech je líheň komárů. Aedes aegypti, přenašeč dengue, se množí v čisté stojaté vodě a potřebuje k tomu pár dní a hrnec. V zemi, kde je dengue běžná diagnóza, je zakrytá nádoba rozdíl mezi zásobou a problémem. EPM sama říká, že uskladněná voda si drží kvalitu asi čtyřiadvacet hodin.

Tma svádí ke svíčkám. Kdyby přišla i omezení elektřiny, bude v bytech bez oken do chodby opravdu tma. Svíčka na plastovém talířku vedle záclony je klasika, kterou u nás hasiči vyšetřují každou zimu. Čelovka stojí míň než jedna výjezdová jednotka.

Po obnovení dodávky jde z kohoutku vzduch a sediment. Nechat chvíli odtéct není přehnaná opatrnost, je to normální postup. Totéž platí pro průtokové ohřívače, které se nemají zapínat na prázdné potrubí.

Výtahy. Při výpadku proudu se v nich lidi zavírají, a v šestnáctipatrových věžích v El Pobladu to není teoretická úvaha. Stojí za to vědět, kde je v domě tlačítko nouzového volání a jestli vůbec někam zvoní.

Co z toho plyne pro cestu

Pokud sem jedete v následujících měsících:

• Zeptejte se na vodu při rezervaci ubytování, ne až na místě. Otázka zní, jestli má dům vlastní zásobník, a jestli je adresa v některém z postižených okruhů.
• Turistické čtvrti jsou zatím mimo omezení. El Poblado, Laureles i Envigado leží na jiných nádržích. Neznamená to, že tak zůstanou, jen že dnes to tak je.
• Centrum je na seznamu. La Candelaria je jedna ze šesti komun, takže ubytování v centru je ta adresa, kde se vyplatí ptát dvakrát.
• Berte to jako důvod vstát dřív. Odstávka je v noci, takže ráno voda teče. Kdo si zvykne sprchovat se v šest, nepozná rozdíl.
• Do hor a na sever s rezervou. Santander a část Cundinamarcy mají omezení v obcích, kde je jediný hotel a žádná cisterna navíc.
• Sledujte oznámení EPM, ne zprávy. Rozpis se mění a v novinách vyjde vždycky ten včerejší.

Co budu sledovat dál

Tři věci. Jestli se okruhy rozšíří mimo těch šest komun, protože to bude znamenat, že spotřeba neklesla. Jestli hladina nádrží k 1. prosinci přeleze osmdesát procent, protože to je práh, o kterém mluví energetici. A jestli přijdou první plánovaná omezení elektřiny, protože technická odpojování běží už teď, jen se jim tak neříká.

Až se něco z toho pohne, napíšu sem. Zatím to vypadá takhle: město věčného jara má nejteplejší rok, jaký kdy naměřilo, a tři sta tisíc jeho obyvatel si každý večer nabírá vodu do kýble.