Morcilla

Jelito, ale ne to naše.

Kolumbijská morcilla se plní rýží, ne kroupami ani žemlí. K tomu vepřová krev, hrášek, cibule a koření. Vyjde z toho něco, co má daleko blíž k plněnému závitku než k tomu, co se u nás pod jelitem rozumí: pevnější, drobivější, míň mastné a mnohem míň těžké.

Nesl jsem se k tomu s jistou rezervou a byla to zbytečná rezerva. Je to výborné. Krev v tom je cítit, ale nepere se s ničím, jen tomu dává hloubku.

Přišlo to na talíři s arepou a se smaženým sladkým banánem, pardon, tedy platánem, jak se to tady dělá, a k tomu limetka. Limetka není ozdoba. Kapka přes to protne tučnotu a jídlo z toho vyjde úplně jinak, tak ji nenechte ležet.

Jestli tuhle kombinaci uvidíte na jednom talíři s chicharrónem a dalšími kousky, jmenuje se to picada a je to k jídlu ve dvou.