Příroda · Medellín · Kolumbie · 2400 m n. m.
Parque Arví
Barranquero, krásně zapozoval :-)
Do lesa se z Medellínu jede metrem a začíná to být zajímavé dřív, než tam člověk dorazí.
Cesta je půlka výletu
Metrem na sever, přestup na lanovku, a pak ještě jednou.
První lanovka stoupá nad severní čtvrti a je to jízda, při které se nedá koukat jinam než dolů: střechy, schody, ulice ve svahu, celý ten kus města, který se nikam jinam nevešel. Nahoře se přestupuje na druhou, a ta udělá něco úplně jiného. Přehoupne se přes hřeben a město je pryč. Pod kabinou už je jenom les.
Dole je pak o deset stupňů míň, vzduch je vlhký a je to poznat hned na prvním nádechu. Údolí Medellínu má patnáct set metrů, tady jste ve dvou a půl tisících.
Procházka lesem
Dali jsme si procházku a stálo to za to.
Není to prales, jak by si člověk pod tropickým lesem představil. Velká část je vysazená a je to na tom vidět: rovné řady, jehličí pod nohama, mlha mezi kmeny. Vypadá to spíš jako les někde ve středních Čechách, kterému se to všechno přihodilo o kus výš a o hodně vlhčeji.
Cest je tam přes devadesát kilometrů, takže se dá jít na hodinu i na celý den.
Vodopády, u kterých je celé město
Zhruba dva kilometry od stanice je místo s malými vodopády a lidi tam jezdí kvůli němu.
Voda padá přes kameny do několika mělkých tůní a v každé z nich někdo sedí. Kolem na trávě deky, jídlo, rodiny, děti, reproduktor. Není to schovaný tip pro cizince, je to místo, kam si Medellín jezdí sednout k vodě, a to je na tom nejlepší.
Voda je ledová a člověk do ní vleze stejně.
Něco málo z historie
Ten les je starší a obydlenější, než vypadá.
Vedou přes něj kamenné cesty, které tam byly dávno před Španěly. Stavěli je Tahamí, kmen, který v těchhle kopcích žil, a nejsou to jen chodníky: zbyly po nich i terasy, odvodnění a zbytky sídel. U jedné z těch cest, Camino Cieza de León, se uvádí, že může být přes patnáct set let stará, a pořád se po ní dá jít.
Park sám má šestnáct tisíc hektarů, z toho necelé dva tisíce připadají na přirozený les. Zbytek je z velké části vysazený, což je taky důvod, proč tam ten porost vypadá tak spořádaně.
Nejvíc na tom ale obdivuju to spojení s městem. Lanovka na Arví jezdí od února 2010 a je součástí městské dopravy, ne soukromá atrakce nad hotelem. Medellín tím zvedl plochu zeleně na obyvatele ze čtyř metrů čtverečních na dvanáct. Chudá čtvrť na severu má díky tomu lanovku dolů do práce a nahoru do lesa, obojí za jízdenku.
Jídlo odsud
Celé jídlo
Fotky odsud
26 snímků